Krátký výňatek z knihy

LIDOVÉ MILICE ZACHVACUJÍ MONTOSTAV.

Na oddělení zásobování byl přijat nový pracovník, Ing. Alfons Trdlačka , ale nejednalo se o případ, jako u Pepíka Dloubala , který doplatil na prověrky a byl uznán jako oportunista, který neschvaloval Sovětskou okupaci, ale jednalo se o stavebního inženýra, ředitele odbytové organizace Stavební materiály , který v této organizaci zavedl takový teror, že jednoho dne došla všem pracovníkům trpělivost a spojili se všichni dohromady a podnikovému ředitelství řetězce prodejen stavebních materiálů dali ultimátům, že pokud nebude Trdlačka odvolán, odmítnou do jednoho nastoupit do práce, což byla na tu dobu věc nevídaná a není znám případ v ČSSR v té době podobného druhu. Vzhledem k tomu, že vedení celého odbytového řetězce Stavebních materiálů bylo ze dne na den postaveno před problém, který šel řešit jenom dvěma způsoby a to okamžitým odvoláním Trdlačky a nebo propuštěním některých zaměstnanců, jenže ti se za sebe postavili jako jeden muž, dokonce skladoví dělníci se semkli i s odbytovými referenty a to už je co řící a pokud by byl propuštěn byť jen jeden zaměstnanec, byli rozhodnuti odejít všichni na hodinu, což by samozřejmě pro takový odbytový gigant znamenalo naprostý kolaps a tak ředitelství samozřejmě sáhlo po první variantě a po dohodě s OV KSČ odvolalo Trdlačku. Celý případ zřejmě zaměstnal OV KSČ po celou noc a nakonec asi u chlastu, protože příští den ráno byli všichni komunisté z OV KSČ ještě ožralí jak prasata, se komunisti přece jen domluvili a dali podnikovému ředitelství příkaz, že Trdlačka půjde z kola ven a to bez udání důvodů, jelikož přiznat odpor obyvatelstva formou stávky bylo v době budování světlých socialistických zítřků zcela nemyslitelné. A tak Trdlačka, jelikož byl ve skutečnosti politicky velmi spolehlivý, se naštěstí nepropadl na samé dno s těmi, kteří naopak byli politikou komunistů zhnuseni a byli odvoláni jako politicky nespolehliví, přičemž na odborné a profesní kvality vedoucí komunisté nehleděli a tím pádem byla spousta profesorů, lékařů a výzkumných pracovníků převedena do kotelen, v lepším případě na umývání výloh a v nejlepším případě jako řidiči nákladních aut a jelikož zase komunisti nechtěli připustit, aby tak spolehlivý komunista šel topit do kotelny, dostal obchodní náměstek příkaz od podnikového výboru KSČ, zaměstnat Ing. Trdlačku jako řadového zásobovacího referenta a až časem celá aféra vyšumí, bude se uvažovat o zařazení Trdlačky na vedoucí pozici. A tento Alfons Trdlačka byl fanatickým příznivcem Lidových milicí a půl směny protelefonoval s krajským velitelem Lidových milicí a neustále řešili vojenský výcvik, povyšování a vylučování jednotlivých milicionářů, vyzbrojování a bojové výcvikové akce, které by měly zabránit jakémukoliv veřejnému, nebo skrytému domácímu , nebo imperialistickému nepříteli, aby tento buržoazní nepřítel, celý posraný strachem vůbec nepomýšlel na ohrožení plnění socialistických závazků pracující dělnickou třídou (Trdlačka samozřejmě myslel i na pracující rolnickou třídu a tak průběh cvičných bojových akci Lidových milicí probíhal vždy v prostoru nějakého velkokapacitního vepřína, teletníka nebo kravína, přičemž bojující milicionáři po ukončení bojového výcviku smrděli jako tchoři, když pobíhali po kupách hnoje sem a tam a někteří dokonce číhali na nepřítele, zahrabáni v siláži a vepří nebo krávy celodenní střelbou slepými náboji z děl, zhubly za ten jeden den stresem o polovinu své jateční váhy ) a dále Trdlačka dbal, aby Lidové milice byly vždy pečlivě ustrojeny při jakýchkoliv slavnostních výročích. "Čest veliteli," byl první telefon, který Trdlačka po příchodu do práce absolvoval, "veliteli, tak jsem celou noc přemýšlel a vzhledem k tomu, že příslušníci Lidových milicí z národního podniku Krajské jatka n.p. z nějakého neznámého důvodu neabsolvovali ještě ani jeden výcvik, tak ti veliteli navrhují, aby jim byl vyhlášený bojový poplach a soudruzi provedou přepad pasoucího se stáda krav na loukách u lesíka Pičůvka a já bych veliteli navrhoval, aby jsme soudruhům, jelikož se jedná převážně o řezníky, tentokrát povolili ostré náboje, tím vlastně spojíme jejich bojový výcvik s jejich pracovní náplní, protože postřílené krávy se ihned odvezou ke spotřebiteli a tím budou moci pracující národního podniku Krajské jatka n.p. vyhlásit splnění pětiletky za čtyři roky, co na to říkáš?" stál v pozoru u telefonu Ing. Trdlačka. "Čest Alfonsi, ne, to nepřichází v úvahu, mohou tam být na přírodovědné exkursi v lesíku třeba žáci některé ZDŠ a milicionáři, v tomto případě řezníci, by v zápalu porážky skotu mohli dokonce usmrtit i dítě, kdepak, slepé jim budou stačit, však oni se potom vyzuří při porážce dobytka přímo v jatkách a musíme jim udělat ještě politické školení, aby si při porážce dobytka představovali, že poráží imperialisty," odpovídal na druhém konci telefonu krajský velitel LM. "Dobře veliteli, ještě technický dotaz, upozorníme je na termín výcviku, nebo jim vyhlásíme bojový poplach?" chtěl vědět Trdlačka. "Upozorníme je dopředu, protože mám obavy, že při bojovém poplachu by mohli řezníci pozabíjet sami sebe navzájem a mohli by dokonce pantokem praštit mezi oči tamního uvolněného předsedu jejich podnikového výboru KSČ a svést to na zmatek při bojovém poplachu, ne to nesmíme připustit a řezníky musíme mít plně pod kontrolou i s jejich pantokama," uzavřel ranní poradu krajský velitel a Trdlačka se zahloubal do obrovské speciální mapy kraje, kterou měl na stěně a kterou snad neměli ani na velitelství KGB v Moskvě a tři hodiny rozvažoval, ve kterém místě řezníci na pastvinách u lesíka Pičůvka provedou útok. Samozřejmě, že obchodní náměstek Strakatý byl upozorněn OV KSČ, že musí Trdlačkovi v případě potřeby poskytovat placené volno pro práci s Lidovými milicemi a Strakatý si řekl, že je mu to u prdele, protože když hovno dělá Šrákal, tak o jednoho lempla na oddělení více, nebo méně stejně nic nevytrhne a tak prostě jenom pro formu určil Trdlačkovi jako pracovní náplň funkci koordinátora plnění dodávek materiálů jednotlivých referentů na závody, ale jelikož Trdlačka neustále válčil a zajišťoval účast Lidových milicí na slavnostních akcích u příležitosti všech možných výročí vítězství KSČ nad imperialismem, tak všechno probíhalo, tak jak mělo a jednotliví referenti si nadále koordinovali dodávky s jednotlivými závody a protože se Trdlačka do této zaběhnuté koordinace příliš nesral, nedocházelo tak k žádným zmatkům. "Čest veliteli, zítra je na Moskevském náměstí slavnostní shromáždění k výročí Slovenského národního povstání, soudruh Šrákal tam přednese projev a já jsem zajistil čestnou stráž pod tribunou z příslušníků Lidových milicí z národního podniku Čistírny a prádelny a já jim tam zajedu osobně zkontrolovat, jak mají vyčištěné samopaly, které budou mít na hrudích, ale musel jsem soudruhům vydat ze záložního skladu nové uniformy, protože ty stávající měli celé od bláta a potrhané a mám podezření, že je používali místo montérek při práci na zahrádkách. To musíme veliteli v budoucnu přísněji kontrolovat, protože uniformy valem ubývají a já nestačím objednávat nové, ještě štěstí, že nemají ostré náboje, protože by se samopaly určitě chodili do lesa pytlačit," opět v telefonu projednával Trdlačka akci, kterou zorganizoval v pracovní době. "Dobře Alfonsi a ve středu jsem naplánoval a oznámil na Krajské jatka cvičení Lidových milicí tamních členů, byl bych rád, kdyby jsi se Alfonsi zúčastnil jako pozorovatel a koordinátor cvičení a v úterý tě potřebuji, aby jsi se mnou zajel do zmíněného národního podniku, aby jsme soudruhům vysvětlili plán celé bojové akce," oznámil velitel a Trdlačka ihned souhlasil, "samozřejmě veliteli, spolehni se, ráno ve středu budu připravený u lesíka Pičůvka v polní uniformě a v úterý se sejdeme v Krajských jatkách, čest," pozdravil Trdlačka a zavěsil . V úterý ráno v 09:00 hodin podnikový ředitel jatek svolal všechny příslušníky Lidových milicí v Krajských jatkách, kterých bylo celkem 56 a když se všichni shromáždili v zasedací místnosti v zakrvavených zástěrách, tak to vypadalo na sraz sériových vrahů , kteří se rozhodli si ze svých řad zvolit generálního vraha, který by jejich činy koordinoval a velitel LM s Trdlačkou zahájili vysvětlování bojové akce. "Soudruzi," zahájil předbojovou přípravu velitel, "zítra ráno nepůjdete do práce, ale dnes odpoledne si vyzvednete v našem centrálním skladu polní uniformy Lidových milicí, hlavně nesmíte zapomenout na barety, dále zbraně, které budou tvořit samopaly vzor 63, lehké kulomety Maxim, čtyři děla, dva obrněné transportéry, šest nákladních automobilů PV3S a slepé náboje do zmíněných zbraní, včetně slepých granátů. Vašim nepřítelem budou žáci poddůstojnické školy místního vojenského útvaru VÚ 5689 ( číslo tohoto vojenského útvaru je samozřejmě z důvodu utajení falešné a ve skutečnosti je 5986 , ale tuto informaci nesmíte nikomu sdělovat, dokonce ani svým rodinným příslušníkům, ani se o něm nesmíte bavit před poráženým skotem , jinak by vás začala vyšetřovat kontrašpionážní skupina) a celá bojová akce se uskuteční v oblasti pastvin u lesíka Pičůvka. Upozorňuji vás, že se tam v době cvičení bude normálně pást dobytek z JZD marxisticko-leninského přátelství a je to z toho důvodu, že cvičení by mělo být takové, aby odpovídalo co nejvíce možnému skutečnému boji, protože imperialistický nepřítel by zcela jistě využil skotu ke krytí svých diverzních akcí," vysvětloval velitel LM. "Celá bojová akce započne v 09:00 hodin zítřejšího středoevropského času, seřiďte si soudruzi hodinky, protože každá minuta zdržení při zahájení zteče by ve skutečném boji znamenala ztrátu mnoha životů. Útok bude zahájen po vystřelení zelené světlice a příprava k útoku bude avizovaná růžovou světlici a mezi světlicemi bude pět minut rezerva. Tady máte soudruzi mapy speciálky a na nich je červeně označeno místo, kde se připravíte k útoku, ale ještě upozorňuji, pantoky nechejte v práci, protože žádné zabíjení krav nebude" rozdal ještě velitel mapy a spolu s Trdlačkou se rozloučili s řezníky z Lidových milicí. "Doufejme, že to dopadne dobře, soudruzi se ještě nezúčastnili žádného bojového výcviku, proto nemají zkušenosti, ale snad se při zteči neušlapou," ustaraně pronesl velitel. A tak bojové cvičení Lidových milicí Krajských jatek proti žákům poddůstojnické školy vešlo do dějin krajského města, jako VELKÁ JATKOVÁ ANABÁZE. Ve středu v 08:00 hodin již byly oba bojové útvary na místě i se svými zbraněmi, žáci poddůstojnické školy místního vojenského útvaru to měli večer s bojovým poplachem a celou noc kopali zákopy, bohužel o těchto zákopech neměl v JZD niko ani tušení a tak když pasák Janek vyhnal ráno z kravína sto šedesát pět jalovic, tak tyto nic netuše zapadly to vykopaných zákopů, přičemž si dvě zlomily nohu a čtyři příslušníci Lidových milicí z jatek je ihned odvezli jedním bojovým nákladním autem PV3S na jatka k porážce a už se na bojové stanoviště nevrátili, porazili obě zraněné jalovice a odešli spokojeně do hospody s rozhodnutím, že kdyby nás přepadli imperialisté, tak by stejně utekli do lesa. A tak nasraný pasák Janek vypustil z obojku tři německé ovčáky, aby se volně proběhli a sehnali odloučené jalovice zpět do stáda, lehl si pod břízku a začal dřímat, protože pastviny byly ještě obehnány elektrickým ohradníkem. V 08:55 hodin si Trdlačka v polní uniformě Lidových milicí v hodnosti praporčíka nachystal signální pistoli a chystal se vystřelit růžovou světlici, která opravdu vystřelila a po výstřelu se krásně ve vzduchu rozprskla a všichni na to nadšeně koukali a dokonce i krávy se zaujetím pozorovaly padající jiskry a za pět minut pak zelenou světlici, jako signál k útoku. Bohužel, zřejmě dlouhým pobytem ve skladu světlice zvlhly a ani po třetím pokusu zelená světlice nevystřelila, tak jak měla, jenom z hlavně pistole vyplivla shluk zelených jisker do výše dva metry, které pak zemskou přitažlivostí spadly Trdlačkovi přímo na hlavu a jelikož ten hrubým způsobem podcenil charakter boje a nenasadil si přilbu, tak samozřejmě mu vlasy začaly hořet zeleným plamenem. A tak velitel, který stál vedle Trdlačky , aby zachránil situaci, kašlal na Trdlačkovu hlavu a pádil k jednomu dělu, okamžitě nabil a vystřelil. To co se dělo po této ohlušující ráně, řezníci popsali jako porážku generála Castra u Little Big Hornu od Indiánů, ovšem správně to byla porážka Lidových milicí od splašených jalovic u Little Big Pičůvky a kdyby žil Michal Tučný, určitě by o tom nazpíval písničku. Všech zbylých sto šedesát tři jalovic se totálně splašilo a začalo bezcílně střečkovat po pastvině, mohutně vyhazujíc do výše zadní nohy a tři němečtí ovčáci , kteří vyli vzrušením, začali jalovice nahánět, čímž způsobili ještě větší zmatek a řezníci, vidouce, jak se na jejich pozice valí stádo splašených jalovic, začali zahazovat samopaly, bohužel někteří v tom zmatku přehlédli elektrický ohradník , o který v úprku zakopli a než se zvedli, tak se přes ně přehnalo celé zdivočelé stádo a ti, kteří nezakopli byli dostiženi vlčáky, kteří celou situaci vyhodnotili správně a řezníky v uniformách lidových milicí považovali za původce, který všechen ten zmatek má na svědomí a tak jim začali trhat kalhoty na prdelích, přičemž se zuby zakously i do měkkého svalstva prdelního a celá bojová akce skončila naprostým fiaskem. Splašené jalovice se podařilo sehnat dohromady až za týden, některé dokonce uprchly až padesát kilometrů daleko a deset jalovic chybělo, pravděpodobně se staly obětí pytláckých zemědělců, kteří tak doplnili svoje chudé stádečko. Osmnáct řezníků bylo minimálně měsíc práce neschopno, všichni se museli zúčastnit očkování proti vzteklině, polní uniformy byly totálně zničené a musely být odepsány do ztrát, stejně jako dvě děla, z nichž zbyla jen hromada šrotu, Trdlačka měl zcela ohořelou hlavu a měl ji obvázanou fáčem jako turbanem a vypadal, jako arabský šejk na dovolené v ČSSR, ale největší průšvih byl ten, že se nenašlo pět samopalů. JZD komunisticko-kapitalistického přátelství, jež bylo majitelem jalovic, podalo na krajský štáb Lidových milicí trestní oznámení za zničení majetku v socialistickém vlastnictví, protože ještě muselo být ze zbylých jalovic třicet pět utraceno a byl zcela zdemolovaný elektrický ohradník v délce tři kilometry a rozdupané pastviny se ještě pět let nedaly kosit a tudíž totálně zarostly Bolševníkem velkolistým, i když pasáček Janek dělal všechno možné, aby jalovice v dalším období na tyto pastviny vyhnal, jalovice se zapřely předníma nohama a jenom ostražitě koukaly vlevo a vpravo, jestli někde ze zákopu na ně vystřelí zase nějaký komunistický milicionářský debil z děla. Janek dokonce klekl na kolena a začal napodobovat pasení, jako že žere trávu a ta že je nesmírně šťavnatá, ovšem ani němečtí vlčáci neměli šanci jalovice na inkriminované pastviny nahnat.